Práce a kolegové

Je to už 9 měsíců, kdy jsem se rozhodl změnit zaměstnání a tak bych chtěl o této mé nové práci říci pár slov.
Je to....................................... tak to bylo pár slov o práci.
Ne, o práci psát už nikdy nebudu. Myslím, že to sem ani nepatří. Napíšu něco o mém nejbližším kolektivu kolegů. Mimochodem jim už dlouho vyhrožuji, že o nich něco napíšu.

Denisa.
Denisa sedí v kanceláři po mé pravé ruce. A tím také chudinka dost trpí. Vždycky totiž, když něco potřebuji, tak otravuji hlavně jí. A že mám požadavků dost. Denně jí žádám o pravítko, nůžky, sešívačku, peníze, čísla produktů, a hlavně o spoustu dalších a dalších informací. Deniska má také kouzelný antistresový šuplík, kde je spousta a spousta sladkostí. Poslední dobou se jí zásoby ztenčují, ale já doufám, že v přiházejícím podzimním období chmurných nálad, šuplík rychle doplní. Denisa má také jednu zvláštnost. A to že až trestuhodně málo pije! Myslím samozřejmě alkohol a myslím samozřejmě po pracovní době. Posledně jsem ale viděl nepatrné zlepšení a tak si myslím, že i tato její malá nedokonalost brzy pomine.

Markéta.
První slova, která mě napadnou, jsou: Obrovský respekt. Markétka při tom neuvěřitelném pracovním tempu zvládla udělat vysokou školu a nejen za to má můj nehynoucí obdiv. Miluje zvířata a seriál Ulice. Troufnu si říct, že je to pro nás všechny velká opora. Často a rád se s ní radím a diskutuji, protože Markéta má prostě jasno.

Míra.
Kolega obchoďák s asi nejvíce znalostmi a zkušenostmi. Škoda jen, že se o ně nerad dělí a tak se od něj nedá moc naučit. Žádat ho o radu je skoro zbytečné. Jinak rád vzpomínám na koncert 3 sester, kde jsme společně zakalili. Taky jsem si spravil sebevědomí, když jsem ho začal porážet ve squashi. Teď už se raději vymlouvá na bolavé koleno.

Roman.
Roman má podobnej smysl pro humor jako já a tím si mě totálně získal. Na počítači umí úplný zázraky a vlastně zvládne vše, co je potřeba. Řídí dodávku, lítá na ještěrce, pokládá koberce atd. Ve squashi mě porazil a tak se teď raději vymlouvám na koleno.

Šárka.
Za celý svůj život jsem potkal jen jednoho podobného člověka a to je Nikola D. z divadla. Mimochodem jsem Nikolu po dlouhé době včera potkal a moc pěkně jsme si pokecali. Šárka je ale ještě mnohem, mnohem, mnohem větší magor. Sedí naproti mě a celou dobu jí vidím jenom půlku obličeje, ale zážitek z ní rozhodně poloviční není. Jestli má Roman podobnej smysl pro humor, tak Šárka má úplně stejnej. Ona nejenom že nezkazí žádnou legraci, ale ona jí z větší části vytváří. Nebojí se udělat si legraci sama ze sebe. Je hodně aktivní a pěkná kalička. Taky má ráda pivo. Takže samé plusy? To zas ne. Co se pracovních záležitostí týká, tak tam nám to trochu hapruje. I když minule mi udělala kávu, tak to je teď o dost lepší. :-)))

Mám kolem sebe ještě mnohem více kolegů, kteří stojí za zmínku. Některé ale ještě neznám tak dobře, protože působí v jiných regionech, nebo jsou tam krátce, nebo jsou v jiné kanceláři. Určitě se ale na ně časem dostane. :-))
Mimochodem jsem se zrovna dnes bavil při jedné obchodní schůzce v Lounech, jak je důležité mít dobrý pracovní kolektiv. Myslím že jsem měl štěstí a doufám že toto složení ještě dlouho vydrží.

Šťastnou cestu

Jelikož moji dva kamarádi odjíždí na dalekou cestu na Nový Zéland, chtěl jsem jim darovat příručku - Jak na dovolenou z roku 1974.
Nechtěl bych ale Vás ostatní ochudit, a tak sem napíšu pár zajímavých tipů, které se nacházejí v této publikaci.

Nejdříve pár rad na cestu:

Kromě nezbytností nám vlastních, přibalíme do příruční kabely (ve Fandovo případě do značkového batohu) menší přesnídávku na cestu, nejlépe obloženou housku, trochu ovoce, popřípadě sušenky a čokoládu. Pokrmy vybíráme pečlivě: neměly by být ani mastné, ani tekuté, aby nám nezkomplikovaly cestování. Vyhýbáme se pokrmům s výrazným pachem, jako např. rybím konzervám, některým sýrům apod. Pít se na cestách snažíme co nejméně, ale bereme-li už něco k pití s sebou, je nevhodnější mírně slazený čaj s citronem. Přibalíme i osvěžující ubrousky napuštěné různou vůní (např. Lazon,AB, Afrodité apod.), kterými si budeme moci ruce (nebo i obličej) omýt, i kdyby zrovna netekla voda.

Na co nezapomenout.

Mýdlo, pastu, kartáček na zuby, kartáček na ruce a žínku, denní a noční krém, krém nebo olej na opalování, kartáč a hřeben na vlasy, několik natáček, pinetky a sponky do vlasů, koupací čepici nebo šátek na vyvázání vlasů na koupání a pod sprchu, šitíčko, manikůru, prací prostředek(nejlépe v tubě), šampón na vlasy, lak na vlasy, pantofle, nepromokavý plášť.

Jak se chovat v cizině.

Přirozený a opravdový projev zdvořilosti nám přikazuje naše morálka rovnoprávnosti všech lidí našeho velikého socialistiského kolektivu. Vzájemný styk lidí by měl být založen na přátelském, soudružském poměru člověka k člověku na osobní skromnosti a odpovědnosti vůči kolektivu.

Cestování autem. Včas jsme se dozvěděli, že kluci budou jezdit na NZ asi nejlepším autem, jaké je tam vůbec možné sehnat, ale i tak je pár věcí, které by měli mít sebou.

Sadu těsnění, čtyři uhlíky dynama,čtyři uhlíky startéru, jeden kondenzátorek,jedno raménko rozdělovače, jedno těsnění vodního čerpadla, dvě prachovky, dvě ložiska, jedno pérko plynu, jeden pevný kontakt, dva klínky, čtyři manžety kol, dvě ventilová péra sací a dvě ventilová péra výfuková, jeden hřídel. kroužek, jeden rotor rozdělovače, jeden olejový tlakový spínač, jeden brzdový píst, dva kroužky pístu, dvě ložiska, jeden kablík, dvě manžety pístu, jednu svíčkovou botku, jednu vodní hadici, jednu cívku, jednu membránu, jednu brzdovou hadici, jednu hlavu rozdělovače.

Ještě bych rád klukům doporučil modní a stylový svetr SAFARI, jehož fotografii přikládám a jehož návod na výrobu je také v příručce. Myslím že při jejich šikovnosti je to otázka pár hodin.

Doufám že jim tato příručka bude k užitku a že přijedou zdraví, plni zážitků a fotografií Fandy s nataženou rukou.

Sbohem Facebooku

Tak jsme dnes učinil rozhodnutí, které ve mě zrálo již delší dobu. Skoncoval jsem s facebookem!
Měl jsem ho, řekl bych, mezi prvními. Četl jsem o něm tenkrát v novinách, jako o celosvětové mánii. Založil jsem si tedy ze zvědavosti účet a pak tam dlouho nechodil, protože ho moc lidí ještě nemělo. To se samozřejmě brzy změnilo.
Za celou dobu jsem tam vyvěsil jeden příspěvek, přidal komentář asi na pět příspěvků, nikdy jsem nekliknul na " To se mi líbí", dlouhodobě ignoroval 5 žádostí o zařazení mezi své přátele, nepřijal jsem také nikdy žádnou pozvánku, do nikoho jsem nikdy nešťouchal, nehrál jsem tam žádnou hru.
Měl jsem 37 lidí v přátelích a dvakrát jsem si krátce z někým chatoval.
Zrušil jsem ho proto, protože mi informace, kdy jde kdo spát, co měl kdo k obědu a co si kdo koupil za značkové vybavení, přišli neuvěřitelně stupidní a zbytečné.
Deaktivování účtu mě hrozně pobavilo. Když na to kliknete, tak se vám ukáže otázka, zda to opravdu chcete udělat společně s fotografiemi 4 Vašich přátel, u kterých je napsáno, že jim budete moc chybět. Pak musíte vyplnit důvod proč chcete skončit, kdy Vás u zakliknutí jakékoliv možnosti ještě přemlouvají ke změně rozhodnutí.
Tak nějak si myslím, že to časem přehodnotí více lidí. Těším se na své přátele zase pěkně postaru. Nejlépe osobně.

Poslední Mohykán

Dnes vyvěsila Míša CH. na Facebooku příspěvek o filmu Poslední Mohykán.

Komentoval jsem to takto: Docela pěknej film, ale finálová scéna, při které hraje tahle muzika, je naprosto bezkonkurenční. Pamatuji se, že jsem si jí dával stále dokola. Vlastně se tam během 4 minut odehrajou celý mikropříběhy. Souboj, sebeobětování, pomsta, bolest, ztráta, láska.

Posuďte, jestli to vidíte také tak.

Deneb

Včera, za 10 minut sedm, jsem ještě vysedával u počítače a v 19.10 jsem už seděl na Střelnici a užasle poslouchal krásnou hudbu a koukal na krásné dívky ze seskupení s názvem Deneb.
Byla to opravdu náhoda, že jsem na to takhle v podvečer narazil, ale náhoda moc příjemná. Podle jejich vlastních slov hrají lidovou hudbu balkánských zemí, ale i z českých, moravských a jiných písní.
Stále více se mi potvrzuje, že nezáleží na stylu hrané muziky, ale že muzika je prostě dobrá a špatná. A ta včera byla fakt dobrá. Tímto jim děkuji za nevšední zážitek a přeji mnoho úspěchů a mnohem víc diváků a fanoušků, než bylo včera v Kadani.
Mimochodem když jsem hledal nějaké info o kapele, tak jsem také zjistil že Deneb je nejjasnější hvězdou souhvězdí labutě a ze slovo Deneb je arabského původu a znamená - ocas labutě. :-)



Tak tahle mě fakt bavila. Jen kytara a krásný zpěv.......




Další moc pěknej kousek......

Sousedské spory

Pročítám si článek o pánovi, který jednoho krásného dne vzal samopal vz. 58 a šel postřílet pár lidí. Opovržení hodný čin? Strašná tragédie? Určitě! Ale....
Vypadá to, že ten pán byl několik dlouhých let terorizován sousedkou a její dcerou, které nakonec zastřelil. Že prý dotyčné kopaly sousedům do dveří, pořádaly noční večírky , dělaly bordel venku i uvnitř. Před pěti lety o nich TV Markíza dokonce natočila reportáž.
V žádném případě tady nehodlám tvrdit, že to udělal správně, nebo že to schvaluji, ale poraďte tedy, co má člověk dělat, když má smůlu a má takové sousedy? Kdo pomůže v takové situaci? Zajímá to vůbec někoho? Není náš systém na nepřizpůsobivé tak nějak krátký?