Večer,

když přitulím se unavený k tobě

a ty již spokojeně spíš,

koukám se na tebe v této pozdní době,

a říkám si, o čem asi sníš.


Zašeptám ti do ucha: „miluju tě, moc“

Otevřeš oči a říkáš, že ty mě taky.

V tu chvíli skryje můj úsměv jen temná noc

a já zase věřím na zázraky.