čtvrtek 28. února 2013

Krátké vyprávění o Píďánkovi



Kulatiny jednoho mého kamaráda, mě nutí napsat o něm pár slov. Seznámil jsem se s ním někdy v roce 2000 nebo 2001 v jedné společnosti v Kadani, kde dělal řidiče. Pamatuji si, že už tenkrát šlo o absolutně nejvýraznějšího člověka, který tam byl. Pamatuji si, že každé ráno po naložení, se šla dělat objednávka na další týden, kde jsme 10 minut objednávali zboží a hodinu pak poslouchali Píďanovo historky, kterých má neuvěřitelné množství. Vzpomínám si, že jsem si tenkrát myslel, že si je prostě vymýšlí, protože přeci není možné, aby jeden člověk zažil takové množství neuvěřitelných historek. Když jsem ho pak poznal více, zjistil jsem, že je všechny skutečně zažil. Je úplně jedno kolik mu je, on, co se zážitků týká, prožil už minimálně dva životy, protože i kdybych žil ještě 150 let, nikdy už nestihnu nasbírat tolik příběhů, které Píďan sype z rukávu.
 Každopádně jsem si ho moc neužil, protože zatímco já tam začínal, tak on končil. Setkali jsme se pak o dva roky později v divadle Navenek a já si myslel, že to tam mezi námi nebude moc klapat. K velké nelibosti některých členů divadla, jsme si nakonec začali rozumět. K nelibosti proto, že naše vtípky byly někdy bohužel adresné a to samozřejmě hodně lidí urazilo či naštvalo. Na tom je také zajímavé, že i když jsme si z někoho utahovali oba stejnou měrou, byli všichni naštvaní jen na mě. Dlouho mi trvalo, než jsem si uvědomil, že se na Píďánka prostě zlobit nedá. Na to se váže také jedna věc a to, že bych si ho nezařadil mezi své nejlepší přátele  a to prostě proto, že on patří všem. Zkuste s ním jít jednou po ulici v Kadani a koukejte se na lidi, které zdraví . Už když si ho všimnou, rozzáří se jim na tváři široký úsměv. Jeho pozitivizmus a energie je prostě nakažlivá. Vzpomínám, když jsme před několika měsíci dělali s Navenkem oživlé hradby. Neměli jsme to moc připravené a byli jsme z toho dost nervózní ba přímo znechucení. Pak ale přišel Píďan a začas se připravovat na jeho roli žebráka.  Začal se prohrabovat ve fundusu a chrlil nápady, co by mohl se svou rolí dělat. Bylo to neskutečně nakažlivé a já věděl, že celá ta akce dobře dopadne. Když jsem pak slyšel nějaké recenze, každý vypichoval hlavně jeho.   
Divadlo a moderování je věc, ve které opravdu exceluje. Byl jsem mnohokrát svědky jeho úžasné show a improvizace. Často vyprávím historku o tom, kdy na jednom plese v půlce tanečního vystoupení znenadání přestala hrát muzika a Píďan nezaváhal ani na vteřinu a nedokončenou skladbu dozpíval a holky své vystoupení na tento jeho zpěv dokončily. Ples bez Píďana, jako by nebyl. Neznám nikoho, kdo by dokázal dělat na plesech a akcích to, co dělá on.
Říká se, že za každým úspěšným mužem stojí žena, která obrací oči v sloup a ta jeho to má v tomto ohledu asi hodně těžké.  Každopádně málokoho jsem kdy slyšel mluvit o své ženě a dcerce tak často a tak hezky, jako mluví Píďan o těch svých. Budiž nám v tomto všem příkladem.  
Nechci psát jenom o tom, co umí nebo co zažil. Je to také neskutečně hodný a obětavý člověk, což nesčetněkrát dokázal. Pamatuji si, že když mi odešla televize, druhý den mi sám volal a dal mi jinou. Vždycky mě vyslechl a nikdy neodsuzoval. Je to člověk, který dokáže štěstí jiným opravdu a ze srdce přát.  
Na závěr musím ale říct jednu věc, která mě na něm hrozně provokuje a neskutečně štve. Píďan, ač skoro o 8 let starší, než já, vypadá o deset let mladší, než jsem já a většina mých vrstevníků.  Tohle ti Píďánku závidím a nikdy ti to nezapomenu. J
Ber prosím toto jako vyjádření vděčnosti nás všech, kteří máme to štěstí, že se občas ocitneme v tvé blízkosti. Přeju Ti všechno nejlepší k narozeninám. Přeji Ti hodně štěstí, zdraví, oddanost tvé ženy, lásku tvé dcery a také hodně dobrých přátel.