Budu Vám vyprávět o jednom člověku, kterého jsem měl tu čest poznat a kterého s velkou hrdostí nazývám mým přítelem. Už dlouho na to myslím a dnes, v první vánoční svátek, když jsem si na něj ráno vzpomněl a při té vzpomínce se mi na tváři objevil úsměv, rozhodl jsem se to konečně udělat.
Je to člověk, kterého, jako jednoho z mála lidí, opravdu obdivuji. Znám ho nějakých 7 let a za tu dobu mě nikdy nezklamal. Je to člověk, kterého když se zeptáte, proč se Postoloprty jmenují Postoloprty, řekne Vám hned dvě verze proč to tak je. Na jeho znalosti potřeboval bych ještě jednu hlavu a stejně by to nebylo dost. Je to člověk, který Vám i o věcech, které Vás dosud vůbec nezajímaly, dokáže tak poutavě vyprávět, že ho bez hnutí a s nadšením posloucháte. Je to člověk, který Vás skutečně poslouchá i když sám řeší své vlastní problémy. Je to člověk, který Vám vždycky dokáže ukázat jiný pohled na věc a i v zarytém názoru Vám najde trhlinku, takže najednou nejste o Vašem přesvědčení tak přesvědčeni. Je to člověk, se kterým když trávíte několik dní v kabině kamionu, nikdy Vám nedojde řeč a když ten prostor opouští, je Vám strašně smutno. Obdivuji také jeho dobrodružně-cestovatelskou povahu. Vydal bych se s ním klidně pěšky kolem světa a vím, že by jsme to v klidu zvládli, protože on by se nikdy a nikde neztratil.
Je to neuvěřitelný dobrák a viděl jsem ho osobně dělat tak bezelstné skutky, že je mi ze sebe a ze všech ostatních až zle. Má také neuvěřitelný smysl pro humor, který dokáže tak pohotově využít, že si v jeho přítomnosti vždy prodloužím život o několik let.
Je o století dál, než my všichni a přes to všechno dokáže být pouhým člověkem. Nikdy by se nad Vás nepovýšil, nikdy by se Vám za vaší neznalost a malost nevysmíval. A co je neuvěřitelné je, že se v jeho přítomnosti necítíte jako malý hloupý mraveneček v přítomnosti krále zvířat. Cítíte se s ním prostě dobře.
Jsem rád, že Tě mám a přeji Tobě a Tvé rodině touto netradiční cestou hodně štěstí, zdraví a spokojenosti do nadcházejícího roku.
