Pašije v Kladně

Gauneři

Nedávno jsem se s někým bavil o scéně z tohoto filmu. Chtěl jsem jí sem dát, ale nejde bohužel vložit. Dal jsem sem tedy druhou nejlepší a tu, kterou jsem měl původně na mysli, můžete zkouknout zde.

Kdo s koho

Český Kinsey

Včera jsme měli zkoušku na Střelnici, kde se od 19 hodin konala také beseda s Radimem Uzlem. Neodolali jsme a šli jsme si ho také poslechnout.
MUDr. Radima Uzla jsem poprvé zaznamenal před cca 10ti lety, když v rádiu odpovídal na dotazy posluchačů v pořadu Červené Uši. Neposlouchal jsem ho nějak pravidelně, ale párkrát jsem to slyšel a už tenkrát mě ten člověk zaujal názory, až neslýchanou otevřeností nad tématy, o kterých se lidem stále špatně mluví, vtipem a nadhledem.
A tak to bylo i včera. Neúnavně odpovídal na naše otázky asi dvě hodiny, které velmi rychle utekly. Uvědomil jsem si, že tento člověk je vlastně takový český Kinsey. Neúnavně páchá sexuální osvětu už neuvěřitelnou řadu let. A to mě také včera zarazilo. Je mu už 71 let a absolutně na to nevypadá. Myslí mu to, pamatuje si a i fyzicky vypadá velmi dobře.
Nakonec jsme se s Honzíkem shodli, že nám vlastně neříká nic nového a že jsme tyto témata a ještě mnohé jiné už dávno probrali při společné cestě Kadaň – Berlín – Lipsko – Kadaň. Od něj se nám jen dostalo takového oficiálního potvrzení, že nejsme úchyláci. :-))

Boj s větrnými mlýny

K narozeninám jsem dostal od kolegů z práce knížku: Jak mít co chceme a chtít, co už máme.
Přečetl jsem zatím pár stránek, ale i tak mě to donutilo zamyslet se nad tímto tématem. Já si prostě nemyslím, že když něco moc chceme, tak to dostaneme. Zrovna v současné době si připadám jako don Quijote v boji s větrnými mlýny. A už jsem natolik unaven, že nemám absolutně chuť a ani sílu jít si dál za tím, co chci. Někdy se prostě na vaší cestě za svým cílem zarazíte a dál se i při největší snaze nedostanete. Myslím si, že se dřív nebo později zastavíte se na člověku, který je absolutně hluchý a nepřístupný k vašim nápadům, požadavkům, argumentům,nebo hrozbám. Nebo vás zarazí člověk, který se prostě třeba jen bojí jít dál. Nebo se dostanete do situace, kdy by jste už museli obětovat moc, aby jste dostali co chcete. Nakonec vám nezbude nic jiného, než se vzdát toho co chcete, a najít si něco jiného, co budete chtít.
Nebo je lepší neklást si žádné cíle? Nemít žádné hranice, které chceme překonat?

Všemocný

Dnes jsem zase po dlouhé době viděl film, který mě bavil. Hlavně mě zaujal ten nápad. Dokážeme prý využít jen 20% mozkové kapacity. V tom filmu někdo vymyslel pilulku, které vám nastartuj mozek, který najednou pracuje na 100%. To znamená, že budete 5x chytřejší . Pokud tedy máte normálně IQ 120, tak teď to je celých 600. Celé to asi vystihuje hrdinova věta: I was blind, bud now I see.

Je pravda, že tak jako má Tygr zuby, nebo Hadi jed, tak zbraní člověka je mozek. A jak se ukázalo, tak je to ta nejmocnější zbraň v celé zvířecí říši. A dnes, více než kdykoliv dříve, jsou chytří a inteligentní lidé opravdu ve velké výhodě nad ostatními. Mozek mě prostě fascinuje. Fascinuje mě víc, než vesmír a černá díra. Je to nekonečné tajemství ukryté v naší lebce. Spousta lidí si myslí, že ho dokáže analyzovat, že po důkladném rozhovoru vás otevřou jak pomeranč a že do vás uvidí. Že poznají jací jste a co si myslíte. Je to blbost! Sami sebe neznáme, sami sebe dnes a denně překvapujeme. Sami o sobě nedokážeme říct, jak by jsme reagovali v extrémních situacích. Jsme schopni zabít člověka? Jsme schopni skočit padákem? Zratíme rozum při velkém stresu a zatížení? Jak můžeme někoho milovat tak silně?

Co mě je na tom filmu hodně sympatické je to, že se nesnaží nějak extrémně moralizovat. Eddie se nesnaží najít lék na rakovinu, ale snaží se si užít a vydělat co nejvíc peněz, než pilulky dojdou. A když už to vypadá, že ho ty prášky zabijou a že bude muset přestat, což jsem tak nějak od začátku tušil že musí přijít, tak přijde na způsob (mimochodem odfláknutě jednoduchý) jak to mít pod kontrolou a jede se dál. Takže dávám 7/10 a doporučuji. :-)