Nedávno jsem jel okolo bývalého nádraží v Rusové, nedalo mi to, musel jsem tam zajet a udělat pár fotek. Stál jsem tam, v tom absolutním tichu a představoval si, jak to tam asi vypadalo za plného provozu. Parní lokomotivy, vagóny, lidé, kteří přijíždějí, odjíždějí, čekají, baví se, lelkují. Přišlo mi to najednou strašně líto. Ta budova strašně moc pamatuje a kdyby mohla vyprávět, určitě by události a osudy, které se tam odehráli, vydali na zajímavý román.
Ale dnes tu jen stojí a pomalu chátrá. Za pár let už tu z ní nezbude ani to torzo. Tím nechci říct, že je potřeba tyto stavby udržovat, nebo opravovat. To ne, jsem realista. Jen mi ten jejich osud přijde takový smutný a nedůstojný.
Nádražní budova dříve.
Nádražní budova nyní.
Nádražní budova nyní.
Nádražní sklad.
Žádné komentáře:
Okomentovat