když přitulím se unavený k tobě
a ty již spokojeně spíš,
koukám se na tebe v této pozdní době,
a říkám si, o čem asi sníš.
Zašeptám ti do ucha: „miluju tě, moc“
Otevřeš oči a říkáš, že ty mě taky.
V tu chvíli skryje můj úsměv jen temná noc
a já zase věřím na zázraky.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat