O kamionech

Nemyslím si že je vhodná doba na psaní o práci, ale práce je důležitá součást každého člověka. Trávíme v ní velkou část našeho života a je dobré když nás práce baví a naplňuje. Pro koho je práce dokonce koníčkem zabil dvě mouchy jednou ranou a je štastný člověk.
Myslím že jsem měl zatím docela štěstí. Většinou mě to tam, kde jsem pracoval docela bavilo. Měl jsem štěstí i na kolegy, ze kterých se někdy stali přátelé i po té co jsme se pracovně rozešli.
Práci, kterou dělám teď, jsem chtěl dělat už jako malej kluk. Klukovský sen se mi vyplnil, ale jak už to tak bývá, tak sny mají daleko k realitě. Je to práce těžká a neuvěřitelně časově náročná. Rozhodně není vhodná pro každého a ne každý jí zvládne dělat dobře.
Proto mě vždycky zamrzí ta nenávist lidí vůči nám, která se vždy projeví v diskuzi u nějakého článku o kamionech.
Myslím že spousta lidí nemá ponění o tom co je to AETR, ADR, CMR, neví jak správně naložit a připevnit náklad, neví nic o váhových limitech ( maximální celková váha, váha na nápravy, rozložení váhy), neví nic o předpisech v zemích eu, neví pod jakým časovým tlakem pracujem, netuší kolik toho musíme vědět a znát a neví co všechno musíme mít aby jsme tu práci mohli dělat.
Musíme například procházet pravidelným každoročním školením, musíme mít psychotesty, vyšetření eeg, musíme každé dva roky na lékařskou prohlídku, musíme chodit pravidelně na školení ADR (předpisy pro převoz nebezpečného nákladu).
A to jsem se ještě nedostal ke kamionu. Myslím technickoui stránku věci, jako je péče o auto, návěs, pneumatiky atd, ale i způsob jízdy se 40ti tunovou a 19 metrů dlouhou soupravou.
Je toho ještě spousta a spousta a já doporučuju každému, kdo nadává na kamioňáky, aby si to na týden s někým zkusil.
Není to práce kde bych se chtěl vidět ještě za 5 let, ale až s ní jednou skončím, tak na ní budu vzpomínat rád a s obrovským respektem ke Všem lidem co tuhle práci s velkým P dělají.