V sobotu jsem se rozhodl vzít Verunku a její sestřenku na piknik na Úhošť.
Šli jsme poctivě z domova a tak odhaduji že jsme ušli tak 10 kiláků.Bylo opravdu krásně, holky poctivě šlapaly, hráli jsme po cestě různé hry a byl to super výlet.
Večer jsem se byl podívat na herce-kamarády z divadla Navenek do Orfea na premiéru hry: Sex noci svatojánské.
Nebudu tady psát žádnou recenzi, protože je všechny znám a proto bych nemohl být objektivní. Rád bych jenom do nebe vychválil kostýmy, které udělala naše zlatá Rituška. Byla to věc, která celou hru udělala uvěřitelnou a i kdyby vše ostatní stálo za h..., tak na kostýmy by nikdo nemohl zapomenout. Myslím že se jim to povedlo a že lidi odcházeli spokojený.
Přibarvenejch informací je většina. Hlavně o ostatních lidech. Ale zdá se mi tvůj příklad o focení extrémní. Ti kluci si zřejmě bez úžasnýho večera připadají jako nuly a tak lžou. Je to jejich problém, pochybuju, že by to na někoho udělalo tak velkej dojem, jak velkej oni budou mít pocit ubohosti, ale tohle asi nebude tak běžný. Lidi prostě jen zaměňují svoje výklady za pravdu. Proto se asi říká, že co člověk, to jinej svět.
OdpovědětVymazatCO se týče kamarádů na facebooku, tady v USA vždycky v kině, než začne film, běží různý reklamy a upoutávky a jedna z nich je o skupině lidí, která vytvořila profil neexistujícímu člověku. Během několika dní mu sehnali přes 800 "přátel"...Končilo to otázkou: Jsou vaši přátelé opravdu vaši přátelé? Od té doby jsem si uvědomil, že sám mám přes 500 lidí na svém facebooku a to je prostě moc. Tak to vždycky projdu a několik jich vymažu, až se dostanu na trošku přesnější číslo :)
OdpovědětVymazatO takzvaných přátelích na facebooku jse už psal něco málo tady: http://pavlikovoblog.blogspot.com/2010/04/pratelstvi.html Je to v podstatě přesně jak říkáš.
OdpovědětVymazatNemám fejsbůk. Mám jen pár přátel, několik lidí co rozumí jen části mého já a pak spoustu lidí okolo sebe, kteří třeba potřebují mě a já je ne. A pak ten zbytek, tu vomáčku. Tý bude asi hodně. Těch bude třeba taky okolo pěti set a budou spíš přibejvat. Tak to je. Náš pan farář tůdle říkal, že spousta lidí má problém přijmout svoje vlastní hranice, možnosti a schopnosti a já nevím, kdo ví co ještě. Někdy mám taky tenhle problém a v poslední době o tom docela přemýšlím... Co je však někdy horší: přijmout a pochopit hranice toho druhého, na kterém mi (vám) záleží. Tolik můj komentář. :-) MD
OdpovědětVymazat