Tak jako každý rok, jsem se zamyslel nad téměř uplynulým rokem a pokusil jsem si vybavit, co mi rok 2010 dal a vzal.
První velkou změnou, která se udála na začátku roku, byla změna zaměstnání. Jsem rád, že jsem se konečně zbavil volantu (tedy alespoň toho velkého), týdne bez rodiny, nemožnosti cokoliv naplánovat, nebo zařídit. Zbavil jsem se tlaku a nepohody, kterému jsem byl vystaven 3 dlouhé roky. Přiznám se ale, že po tom roce se mi po Scanii občas zasteskne a opravdu rád bych se projel. Upozorňuji že jen projel!!!!!!
Na druhou stranu s novým zaměstnáním přišel zase nový tlak, kterému musím čelit a nové problémy, které je potřeba řešit. Získal jsem tu ale nové přátele, za které jsem vděčný a jimž moc děkuji za podporu a trpělivost, kterou se mnou měli. Doufám jen, že i když se naše cesty v budoucnu rozdělí, tak zůstaneme v kontaktu. Poznal jsem také spoustu nových, zajímavých a milých lidí.
Také jsem letos oslavil kulatiny. Děkuju Hozíkovi a Vančísovi, že do toho šli se mnou a udělali jsme společně takovou povedenou megaakci. Také jsem rád za všechny lidi co přišli, protože i když vše perfektně zorganizujete a zaplatíte, tak bez kamarádů, kteří nakonec přijdou, nemáte nic. Nehledě na oslavu si stejně pořád nemůžu na ten příšernej věk zvyknout a připadám si už opravdu jako stařec. Nejhorší je, že bude hůř.
Verunka letos nastoupila do poslední třídy ve školce. Odbyla si chudinka ošklivé neštovice a vypadl jí první zub. Také se naučila psát. Romány ještě nepíše, ale jednoduché slovo si umí rozebrat a písmenko po písmenku ho nakonec napíše. Neuvěřitelný.
Zhubnul jsem, něco jsem přibral a pak zase něco zhubnul. Hnus! Stejně tak jako Verunka jsem přišel o zub, ale mě už novej bohužel nenaroste.
Moje divadelní kariéra, která byla v troskách, je stále v troskách. Ale je tu malá neděje na zlepšení v roce příštím. Letos jsem hrál slizkého milovníka na Oživlých Hradbách a to jsem si s Petim a Pájou náležitě vychutnal. Taky jsem chvilku asistoval u Čínské pohádky a svojí letošní kariéru jsem zakončil včera v Rakovnické hře vánoční, za kterou jsem byl pochválen zde a této pochvaly si nesmírně vážím.
S Ivetkou jsem letos oslavil 13 let a náš vztah letos zažil pořádné zemětřesení. Nakonec jsme ho nějak ustáli, ale……………
Taky jsem letos vydělal o 150 tisíc korun čistého méně, než loni. I přes to jsme se ale vypravili na dovolenou do Jižních Čech a společně s našimi spoludovolenkáři, jsme to nakonec ve zdraví přežili.
Moji rodiče letos s Verunkou vyrazili na dovolenou k moři. Verunka už byla u moře podruhé, ale naši úplně poprvé. Jsem rád, že se nakonec odhodlali, protože se jim tam všem nakonec moc líbilo.
Celkově to nebyl špatný rok, jen doufám že rok 2011 bude o moc lepší.
Moře je základ;) Ale teď vážně, vůbec nemyslím, že by dovolená u moře měla být cílem celoročního pracovního nasazení, ale za sebe musím říct, že pro mě moře je základ filosofického uchopení člověka, jedince, mě, protože až tam si člověk uvědomí, co to je "kapka v moři" - my ve vnitrozemí si to můžeme nahradit leda pohledem do hvězdné oblohy, ale to si nesáhneme, to je někde tam dál, kdežto moře nám omývá nohy. Jsem rád, že se tam Vaši dostali. Sám ho potřebuju tak jednou za dva roky, ale ne abych si dokázal, že na to mám, ale naopak abych si o sobě nezačal myslet, že jsem něco víc;)
OdpovědětVymazatPravdou je, že tento rok byl ve znamení velkých zemětřesení. Nějvětších co jsem v životě zažil, ale co tě nezabije - to tě posílí. I´m still alive. :)Pravda s několika čistými průstřely, ale jsem mimo ohrožení života. Děkuji všem a všemu co mě tímto rokem provedlo. Určitě to byl posun dopředu, jakkoli to bylo nepříjemné. A že se letos mlelo hrubý zrno. Děkuji
OdpovědětVymazat