Intimně

Včera, a vlastně taky celkem nedávno mailem jsem měl zajímavý rozhovor o tom, jak jsem vnímán okolím a hlavně jak jsem vnímán osobou, se kterou jsem to probíral. Docela mě to překvapilo, protože jsem měl nějakou, celkem jasnou představu o tom, jak jsem okolím vnímán. Byl jsem ale docela vedle.

Myslím že se nedá jednoznačně říct jaký jsem a jak jsem přáteli vnímán. A proč?

Myslím že je hned několik důvodů a jedním z nich je že se člověk mění. A to neustále a celý život. Tudíž záleží na tom, v jakém období mého života mě dotyčný poznal. Myslím že kdyby jste se zeptali mých kolegů z doby nedávno minulé, tak by asi o mě nemluvili moc lichotivě. :-)

Další důvod je že mě každý zná trochu jinak a každý z jiné pozice. Myslím že kdo mě zná opravdu dobře, tak bude mít jiný názor, něž ten, kdo mě moc dobře nezná. To asi funguje u všech a ne vždy to znamená, že když někoho známe lépe, tak ho máme raději. Někdo se nám zdá ze začátku v pohodě, ale při bližším poznání zjistíme, že není naše krevní skupina.

Taky bych řekl že každému sedí jiný typ lidí. Někdo má raději lidi takové a někdo raději makové. Proto někomu nebudete sedět ani kdyby jste měli na hlavě svatozář. Bohužel se někdy stane že osud takové lidi svede dohromady a oni pak svým chováním otráví celé okolí.

V neposlední řadě jde taky o nedostatek komunikace. Stává že něco řekneme a ono to vyzní jinak, než jsme to měli v úmyslu. Když na to později přijde řeč, tak už si to většinou ani nepamatujem. Mě se ale miliónkrát stalo že jsem řekl něco, co jsem neměl a vůbec mě nezajímalo co na to ten druhý řekne. Divím se, že mě někteří lidé ještě zdraví. Nazval bych to spíš bezohledností, než zlým úmyslem. Jde o to že nejsme jasnovidci a nevíme, kde má ten druhý slabé místo. Co někomu nevadí, jiný nepřekousne. Osobně se snažím na tom pracovat. To znamená že víc přemýšlím, než něco řeknu, ale určitě se mi to ještě stane a tak se předem omlouvám. :-)).

Velkou roli taky hrají předsudky. Každého z nás provází určitá pověst a spousta lidí na ní bohužel dá. Proto při seznámení s takovým člověkem nezačínáme od nuly, ale od mínus deseti.

Nakonec bych řekl že se vlastně sami pořádně neznáme a to jsme spolu 24 hodin denně, známe své myšlenky a nejtajnější přání. Proto je pro mě jakýkoliv komentář mé osoby vždy velmi překvapující a zajímavý.