Nedávno jsem měl krátký, ale o to zajímavější rozhovor o tom, jak moc si některé věci zbytečně bereme a jestli umíme problémy, průsery, hádky, nebo nepříjemnosti, které nás čekají hodit za hlavu.
Já sám neřeším každou blbost a většinou i když mám nějaké běžné problémy, dokážu je ignorovat a spát jako miminko.
Když říkám ignorovat, tak tím nemyslím že na věci kašlu. Snažím se jakýkoliv problém co nejrychleji vyřešit.
Když ale stojím ve svém životě před důležitým rozhodnutím, nebo se dostanu do opravdu nepříjemných problémů, tak to neustále řeším, analyzuji, přemýšlím o tom a to mě opravdu štve.
Přes den to ještě jde, ale v noci, když na to mám konečně čas, tak dokážu probdít hodiny a hodiny. Jsem na sebe naštvanej, protože se tím stejně nic nevyřeší a ještě jsem pak nevyspalej. Nejraději bych si nahmatal tlačítko a vypnul se.
Často se stejně nic nejí tak horké jak to vypadá a ještě častěji to dopadne dobře.
Myslíte že se dá házení věcí za hlavu naučit?
Máte na to taky tak?
A jestli jo, tak máte nějaký způsob, jak se od toho, alespoň v noci oprostit?
Povolil jsem komentáře i pro anonymní, tak se nestyďte a všichni (tři), co čtete můj blog, tak napište jak to máte.
Ahojky Pavlíku...tady čtvrtý :o) čtenář tvého blogu.
OdpovědětVymazatTy víš jak to mám doma já, proto jednoznačně říkám, že v házení věcí za hlavu jsem opravdu machr:-)
I když bez podpisu, tak asi tuším o koho jde.
OdpovědětVymazatNevím jestli Ti mám gratulovat, nebo Tě litovat.:-)
Lepší určitě je, nemít co za hlavu házet. Pavlik
Je fakt, že dokážu před problémama utíkat, pokud to nejsou nijak zvláštní problémy..
OdpovědětVymazatAle pokud jde o nutkavé myšlenky, analyzování skutečnosti, taky se mi stává, že se jich v noci nemůžu zbavit, převaluju se nebo čučim do stromu...ale někdy se to zas hodí.Nevim, jestli to s tim souvisí, ale řekla bych že jo- např. na již starou známou prostorovku sem většinu úkolů vymyslela v noci :) Prostě sem ležela, v duchu analyzovala všechno pro a proti, jak to provést, co použít, jak to odprezentovat... a v tuhle chvíli bych se nechtěla vypnout, možná sem byla trochu nevyspalá, ale zato plná hotových nápadů :)
I když někdy se mi ty myšlenky přenesly rovnou do sna a to pak bylo psycho :)
Tak jsem tady Pavlíku. Máš to tu pěkný. Úprava, foto a ty frky ... prostě žůžo.Jak jsem Ti říkal, založím si také svůj dekadentní koutek. Návštěvnost nebude jistě tak vysoká jako u Tebe, neb můj humor ještě není tak vytříben a moje kila jdou opačným směrem než Tvá. Nicméně, jak má na svém blogu náš věčný vzor, sdělovati zážitky a postřehy životní jest přirozenost lidská. Tak zatim a nezapomeň, že i na Silvestra, kdy ti jiní ani nenapsali, já byl s Tebou :)...Jirka
OdpovědětVymazatPodle mě je dobré, když přemýšlíme nad tím, co se nám děje, proč a co to s námi dělá. Posouvá nás to dál. Jsou lidi, kteří žijí, ale vůbec nad ničím se nezamyslí. Mám ráda přemýšlivé lidi. Samozřejmě je někdy potřeba něco hodit za hlavu. Jenomže abychom zjistili, jestli to máme řešit nebo ne, nad tím se musíme nejprve zamyslet :o))
OdpovědětVymazatTak jak jsem slíbyla jsem tu a už podruhé to je úspěch :-D,ale tet už vážně máš opravdu dobré názory... mě osobně se daří vypnout když je člověk v prostředí kde mu je dobře a nic nemusí řešit a těchto míst je zatraceně málo.... proto většinou nezbívá nic jinéného než řesit,řesit a řešit!!! K :-)
OdpovědětVymazat